„Neobviňuj svět, zlepši ho.
Jak?
Neustálým zlepšováním sebe samého.“
- Sri Chinmoy
Jmenuji se Jiří Kubík a od pětaosmdesátého jsem dlouhé roky bloudil po Přerovsku...až jsem našel, co jsem neztratil... ^_^
Vědomou přirozenou výživu, tvoření v souladu s přírodou, návrat Lásky do RODin, napojení na své vnitřní Já a další naše "původní" radosti
(jinak řečeno, takové ty jednoDUCHÉ a příRODní přístupy zDRAVĚ obohacující život, které jsou tu stále pro každého jednoho z nás)
Přes rok jsem si užíval "nomádství" pomocí WWOOFu (forma dobrovolnické pomoci na hektarové přírodní zahradě). Všem vřele doporučuji (nejlepší „dovolená“ vůbec), získal jsem spousty krásných zážitků a hodnotných zkušeností, které nastartovaly několik zásadních posunů v mém životě :)
Já byl vždycky takový trochu „rebel“, co chtěl víc než bylo normální (běžně šedé, většinové)...
A nakonec jsem to i našel (jak se říká - „Kdo hledá, ten i najde“)...
Jen jsem tedy musel prvně vyhořet v zaměstnání (pro jistotu ve více zaměstnáních), padnout do depresí a konzumním způsobem života si zničit zdraví...
Prostě jsem se v určitou část života spokojil s tou běžnou šedí zaměstnaneckého života (dnes se tomu mylně říká dospělost)...
Zapomněl jsem kdo jsem, proč tu jsem, jaké jsou mé sny...
Když mi doktoři řekli, že mé ne-moci jsou ne-vyléčitelné, že do konce života budu jíst chemické léky...
Prej já s tím nic nezmůžu a jen budu pozorovat jak se to horší, jak léky přibývají...
Tohle mého vnitřního rebela doslova vyděšením probudilo a ze mne se stal „hledající“...
Hledající jinde, než je běžné...
Hledající jiné, než je běžné...
A já se uzdravil, zcela přírodní cestou...
Znovu jsem objevil ten zářivý svobodný svět...
Tím začal můj nový příběh...
Opět jsem si dovolil žít a být usmívající se tvůrce svého života...
Našel jsem prostředí, ve kterém přirozeně a podporován rostu...
Našel jsem inspirativní komunitu lidí s vyšší chutí k životu, kteří převzali zodpovědnost za svůj život...
Našel jsem práci postavenou na zdravých hodnotách...
Co přineslo největší změnu?
Mojí životní vizí je zdravá rodina v Rodovém statku, umístěném v Rodové osadě se stejně smýšlejícími lidmi
Taky se Ti zdá, že všichni mluví o tom samém?
Tak proč tu ještě není Ráj na Zemi? Když již vše potřebné víme?
Země - ze mě
Příroda - při rodu
Vesmír - ve smíru
Člověk - celý věk
Představa - před stavem
boh-a-tý, dobro-družství, p-rá-ce, nebe-z-pečí, vzá-jemně...
Co Ty sám/a děláš každý jeden den pro své děti? Pro lepší budouCTNOST.
Každý jeden z nás máme TU volbu
Nebráním se využívání moderních technologií (notebook, mobil, internet, čtečka knih, odšťavňovač, hromadná doprava...), ale snažím se je držet na uzdě. Jak se říká "jsou to dobří sluhové, ale zlí páni". Rád bych co nejvíce využíval obnovitelné zdroje (solární energie, tepelná čerpadla apod.), ale raději jen kořenové čističky, suchý záchod, kompost, sklep, přírodní bazény a spousty dalších :).
Není nad takové jízdní kolo a zajet si s knížkou někam do přírody nebo si jen odskočit do vlastního jedlého lesa. Aneb Shinrin-yoku - "Lesní koupele" proti stresu
Více osobně :)
„Teorie zůstane pouhou teorií, pokud nepřikročíme k činu.“
— Jan Amos Komenský
PS: "Čo bolo, to bolo..."
Hodně jsem se změnil, i v chápání světa, a nedělá mi radost, když mi někteří věčně bez rozmyslu omílají "ale tys to taky dělal tak a tak...tys taky to a tamto".
Uvědomuji si, že jsem v minulosti jednal jinak, než bych si dnes přál. Neříkám, zda to bylo špatně, zda toho lituji...tenkrát jsem nevěděl, co vím dnes a víceméně jsem žil konzumem, aniž bych přemýšlel nad souvislostmi. Beru to jako zkušenosti, ze kterých se učím a snažím se zapojovat i intuici, svědomí, soucit, moudrost... :)
Aneb poučme se z našich činů a domýšlejme souvislosti - hledejme hlubší smysl každé své události. Dovolme si jít s radostí a respektem dál.
Úryvek z knihy Vědění, chráněné dolmeny:
"A když vás budou učit, že je potřeba se modlit za svoje hříchy, tak to znamená začarovaný kruh, ze kterého nikdy nevyjdete. Věřte, že kdo vás tomu učí, to je všechno tma, malé odvádění od pravdy. Budete-li myslet v naději na modlitby a požehnání, vy sami budete nevědomě hřešit. Přímá cesta k Bohu, to je pouze pravda.
Buddhisté čtou mantry, aby se očistili od zlého, katolíci čtou modlitby, aby smazali svoje hříchy, muslimové se neustále učí Korán, aby se mohli očišťovat. Ale proč bývají pořád špinavý?
My vám však říkáme: usiluj o čistotu Buddhy, staň se světlým jako prorok Mohamed, žij a přemýšlej jako žil a přemýšlel Ježíš Kristus. Jinak žít nedokážeš, jestli jsou tvoje úmysly skutečně čisté. Zejména takový život navrhuje, a přičiňuje se za něj, védský obraz života - tedy čisté úmysly."
Sokrates byl velký filosof antického Řecka. Byl neobyčejně vážen a ctěn. Jednoho dne ho potkal jeho známý a povídá: "Víš, co jsem zrovna slyšel o tvém příteli?"
"Počkej chvilku," odpověděl Sokrates, "než budeš cokoli dál říkat, rád bych tě podrobil malé zkoušce. Říká se tomu trojitý vylučovací test. Možná, že právě to, co mi chceš říci o mém příteli, je dobré té trojité zkoušce vystavit.
Tedy: prvním filtrem je Pravda. Seš si absolutně jistý, že to, co mi chceš říci, je pravda?"
"To ne", přiznal muž, "jenom že jsem to zrovna slyšel a…"
"Dobrá", povídá Sokrates. "Takže ve skutečnosti nevíš, jestli je to pravda, nebo ne.
Teď pojďme k druhému filtru, tím je Laskavost. Je to, cos mi hodlal vyprávět o mém příteli, něco dobrého?"
"Ne… naopak."
"Tak", pokračoval Sokrates, "chceš mi tedy o něm říci něco špatného, ale nejsi si jist, zda je to pravda.
Můžeš klidně ještě nechat test testem, ačkoli zbývá ještě jeden filtr, poslední: Prospěšnost. Může snad být to, co mi hodláš sdělit o mém příteli, nějak prospěšné?"
"To určitě ne…"
"Aha", uzavřel Sokrates, "jestliže tedy to, co mi chceš říci, možná ani není pravda, není to nic dobrého a nemůže to nikomu prospět, proč mi to vůbec hodláš říkat?"
Jednoho večera vzal starý Indián svého vnuka a vyprávěl mu o bitvě, která probíhá v nitru každého člověka.
Řekl mu: „Synku, ta bitva v každém z nás je bitva mezi dvěma vlky.
Jeden je zlý. Je to vztek, závist, žárlivost, smutek, sobeckost, hrubost, nenávist, sebelítost, falešnost, namyšlenost a ego.
Ten druhý je hodný. Je to radost, pokoj, láska, naděje, vyrovnanost, skromnost, laskavost, empatie, štědrost, věrnost, soucit a důvěra”.
Vnuk o tom všem přemýšlel a po minutě se zeptal: „A který vlk vyhraje?”
Starý Indián odpověděl: „Ten, kterého krmíš.”
Říkáš, že máš rád zvířata,
ale jíš je..
Říkáš, že máš rád ptáky,
ale chytáš je do klecí..
Říkáš, že máš rád stromy,
ale kácíš je..
Říkáš, že máš rád květiny,
ale trháš je..
A tak se teď bojím, že řekneš.. „mám tě rád“..
„Všechno, co nás obtěžuje a vyčerpává, jsme si vytvořili my sami. Když si to uvědomíme, můžeme s tím začít pracovat.“
— Jaroslav Dušek
Krátký příběh k zamyšlení: Moudrý profesor
Profesor stál před jeho třídou filozofie a měl před sebou různé předměty. Když hodina začala, bezeslovně zvedl prázdnou a velmi velkou sklenici od majonézy a začal ji naplňovat golfovými míčky. Poté se studentů zeptal, jestli je sklenice plná. Souhlasili, že ano.
Profesor si podal krabici plnou kamínků a nasypal je do sklenice. Lehce s ní zatřepal. Kamínky zaplnily volné mezery mezi golfovými míčky. Znovu se studentů zeptal, zda je sklenice plná, znovu souhlasili.
Natáhnul se pro další krabici, nyní však plnou písku. Nasypal písek do sklenice. Samozřejmě, že písek zaplnil vše ostatní. Zeptal se ještě jednou, jestli je sklenice plná. Studenti jednohlasně odpověděli stejně, jako doteď.
Profesor nakonec vytáhnul dvě piva zpod stolu a nalil je celé do sklenice, čímž efektivně zaplnil mezery mezi pískem. Studenti se začali smát.
Za pokračujícího smíchu studentů profesor řekl: „Nyní chci, abyste si tuto sklenici představili jako sklenici reprezentující váš život. Golfové míčky jsou ty důležité věci: rodina, děti, zdraví, přátelé a vaše oblíbené vášně. Pokud by se ztratilo vše ostatní, pořád by byl váš život naplněn. Kamínky jsou ty ostatní věci, na kterých záleží: práce, dům, auto. Písek představuje všechny ostatní záležitosti.“
„Pokud první naplníte sklenici pískem,“, pokračoval profesor, „nezbude žádné místo pro kamínky nebo golfové míčky. To samé platí pro život. Pokud strávíte všechen svůj čas nad maličkostmi, nikdy u vás nebude místo pro věci, které jsou pro vás důležité. Věnujte pozornost věcem, které jsou zásadní pro vaše štěstí.
Prožívejte čas se svými dětmi. Prožívejte čas s vašimi rodiči. Navštivte vaše prarodiče. Vezměte vašeho partnera na večeři. Zahrajte si další osmnáctku. Vždy zbude čas na uklízení domu a sekání trávníku.
Věnujte se první golfovým míčkům ~ věcem, na kterých opravdu záleží. Nastavte si priority. Zbytek je pouze písek.“
Jeden ze studentů se přihlásil a otázal se profesora, co reprezentovalo to pivo. Profesor se usmál a řekl: „Jsem rád, že ses zeptal. Pivo pouze ukazuje, že nezávisle na tom, jak plný se váš život může zdát, vždy je ještě prostor na pár piv s přáteli.“
„Jsme to, co si myslíme. Vše z toho, co jsme, vzniká s našimi myšlenkami. Myšlenkami tvoříme svět.“
— Siddhártha Gautama (Buddha)