„Neobviňuj svět, zlepši ho.
Jak?
Neustálým zlepšováním sebe samého.“
- Sri Chinmoy
Jmenuji se Jiří Kubík a od pětaosmdesátého jsem dlouhé roky bloudil po Přerovsku...až jsem našel, co jsem neztratil... ^_^
Vědomou přirozenou výživu, tvoření v souladu s přírodou, návrat Lásky do RODin, napojení na své vnitřní Já a další naše "původní" radosti
(jinak řečeno, takové ty jednoDUCHÉ a příRODní přístupy zDRAVĚ obohacující život, které jsou tu stále pro každého jednoho z nás)
Přes rok jsem si užíval "nomádství" pomocí WWOOFu (forma dobrovolnické pomoci na hektarové přírodní zahradě). Všem vřele doporučuji (nejlepší „dovolená“ vůbec), získal jsem spousty krásných zážitků a hodnotných zkušeností, které nastartovaly několik zásadních posunů v mém životě :)
Já byl vždycky takový trochu „rebel“, co chtěl víc než bylo normální (běžně šedé, většinové)...
A nakonec jsem to i našel (jak se říká - „Kdo hledá, ten i najde“)...
Jen jsem tedy musel prvně konzumním způsobem života si zničit zdraví, tím i padnout do depresí a ruku v ruce s tím vyhořet v zaměstnání...
Jednoduše řečeno, zapomněl jsem kdo jsem, proč tu jsem, co potřebuji, co je to mé...odpojil jsem se od sebe...
Když mi doktoři řekli, že mé ne-moci jsou ne-vyléčitelné, že do konce života budu jíst umělé hormony a chemické léky...že já s tím nic nezmůžu a jen budu pozorovat jak se to horší, jak závislost na doktorech roste...
Tohle mého vnitřního rebela doslova vyděšením probudilo a ze mne se stal „hledající“...
Hledající jinde, než je běžné...
Hledající jiné, než je běžné...
A já se uzdravil, zcela přírodní cestou...
Znovu jsem objevil ten zářivý svobodný svět...
Tím začal můj nový příběh...
Opět jsem si dovolil žít a být usmívající se tvůrce svého života...
Našel jsem prostředí, ve kterém přirozeně a podporován rostu...
Našel jsem inspirativní komunitu lidí s vyšší chutí k životu, kteří převzali zodpovědnost za svůj život...
Co přineslo největší změnu?
Taky se Ti zdá, že všichni mluví o tom samém?
Tak proč tu ještě není Ráj na Zemi? Když již vše potřebné víme?
Země - ze mě
Příroda - při rodu
Vesmír - ve smíru
Člověk - celý věk
Představa - před stavem
boh-a-tý, dobro-družství, p-rá-ce, nebe-z-pečí, vzá-jemně...
Co Ty sám/a děláš každý jeden den pro své děti? Pro lepší budouCTNOST.
Nebráním se využívání moderních technologií (notebook, mobil, internet, čtečka knih, odšťavňovač, hromadná doprava...), ale snažím se je držet na uzdě. Jak se říká "jsou to dobří sluhové, ale zlí páni". Rád bych co nejvíce využíval obnovitelné zdroje (solární energie, tepelná čerpadla apod.), ale raději jen kořenové čističky, suchý záchod, kompost, sklep, přírodní bazény a spousty dalších :).
Není nad takové jízdní kolo a zajet si s knížkou někam do přírody nebo si jen odskočit do vlastního jedlého lesa. Aneb Shinrin-yoku - "Lesní koupele" proti stresu
Více osobně :)
„Teorie zůstane pouhou teorií, pokud nepřikročíme k činu.“
— Jan Amos Komenský
PS: "Čo bolo, to bolo..."
Hodně jsem se změnil, i v chápání světa, a nedělá mi radost, když mi někteří věčně bez rozmyslu omílají "ale tys to taky dělal tak a tak...tys taky to a tamto".
Uvědomuji si, že jsem v minulosti jednal jinak, než bych si dnes přál. Neříkám, zda to bylo špatně, zda toho lituji...tenkrát jsem nevěděl, co vím dnes a víceméně jsem žil konzumem, aniž bych přemýšlel nad souvislostmi. Beru to jako zkušenosti, ze kterých se učím a snažím se zapojovat i intuici, svědomí, soucit, moudrost... :)
Aneb poučme se z našich činů a domýšlejme souvislosti - hledejme hlubší smysl každé své události. Dovolme si jít s radostí a respektem dál.
Úryvek z knihy Vědění, chráněné dolmeny:
"A když vás budou učit, že je potřeba se modlit za svoje hříchy, tak to znamená začarovaný kruh, ze kterého nikdy nevyjdete. Věřte, že kdo vás tomu učí, to je všechno tma, malé odvádění od pravdy. Budete-li myslet v naději na modlitby a požehnání, vy sami budete nevědomě hřešit. Přímá cesta k Bohu, to je pouze pravda.
Buddhisté čtou mantry, aby se očistili od zlého, katolíci čtou modlitby, aby smazali svoje hříchy, muslimové se neustále učí Korán, aby se mohli očišťovat. Ale proč bývají pořád špinavý?
My vám však říkáme: usiluj o čistotu Buddhy, staň se světlým jako prorok Mohamed, žij a přemýšlej jako žil a přemýšlel Ježíš Kristus. Jinak žít nedokážeš, jestli jsou tvoje úmysly skutečně čisté. Zejména takový život navrhuje, a přičiňuje se za něj, védský obraz života - tedy čisté úmysly."
Sokrates byl velký filosof antického Řecka. Byl neobyčejně vážen a ctěn. Jednoho dne ho potkal jeho známý a povídá: "Víš, co jsem zrovna slyšel o tvém příteli?"
"Počkej chvilku," odpověděl Sokrates, "než budeš cokoli dál říkat, rád bych tě podrobil malé zkoušce. Říká se tomu trojitý vylučovací test. Možná, že právě to, co mi chceš říci o mém příteli, je dobré té trojité zkoušce vystavit.
Tedy: prvním filtrem je Pravda. Seš si absolutně jistý, že to, co mi chceš říci, je pravda?"
"To ne", přiznal muž, "jenom že jsem to zrovna slyšel a…"
"Dobrá", povídá Sokrates. "Takže ve skutečnosti nevíš, jestli je to pravda, nebo ne.
Teď pojďme k druhému filtru, tím je Laskavost. Je to, cos mi hodlal vyprávět o mém příteli, něco dobrého?"
"Ne… naopak."
"Tak", pokračoval Sokrates, "chceš mi tedy o něm říci něco špatného, ale nejsi si jist, zda je to pravda.
Můžeš klidně ještě nechat test testem, ačkoli zbývá ještě jeden filtr, poslední: Prospěšnost. Může snad být to, co mi hodláš sdělit o mém příteli, nějak prospěšné?"
"To určitě ne…"
"Aha", uzavřel Sokrates, "jestliže tedy to, co mi chceš říci, možná ani není pravda, není to nic dobrého a nemůže to nikomu prospět, proč mi to vůbec hodláš říkat?"
Jednoho večera vzal starý Indián svého vnuka a vyprávěl mu o bitvě, která probíhá v nitru každého člověka.
Řekl mu: „Synku, ta bitva v každém z nás je bitva mezi dvěma vlky.
Jeden je zlý. Je to vztek, závist, žárlivost, smutek, sobeckost, hrubost, nenávist, sebelítost, falešnost, namyšlenost a ego.
Ten druhý je hodný. Je to radost, pokoj, láska, naděje, vyrovnanost, skromnost, laskavost, empatie, štědrost, věrnost, soucit a důvěra”.
Vnuk o tom všem přemýšlel a po minutě se zeptal: „A který vlk vyhraje?”
Starý Indián odpověděl: „Ten, kterého krmíš.”
Říkáš, že máš rád zvířata,
ale jíš je..
Říkáš, že máš rád ptáky,
ale chytáš je do klecí..
Říkáš, že máš rád stromy,
ale kácíš je..
Říkáš, že máš rád květiny,
ale trháš je..
A tak se teď bojím, že řekneš.. „mám tě rád“..
„Všechno, co nás obtěžuje a vyčerpává, jsme si vytvořili my sami. Když si to uvědomíme, můžeme s tím začít pracovat.“
— Jaroslav Dušek
„Jsme to, co si myslíme. Vše z toho, co jsme, vzniká s našimi myšlenkami. Myšlenkami tvoříme svět.“
— Siddhártha Gautama (Buddha)